Pissing

Pissing či urolagnie je sexuální praktika, při níž je součástí sexuálních aktivit a představ moč a močení. V případě, že se jedná o klíčovou součást těchto aktivit a představ, jde o parafilii známou jako urofilie. Většinou se rozlišuje aktivní a pasivní účastník, ale není to pravidlem. Praktika může být kontaktní (močení na sexuálního partnera) i nekontaktní (močení mimo sexuálního partnera) a sexuální vzrušení může navodit i pozorování močící osoby či vůně moči. Praktika bývá často, jako forma ponížení, součástí BDSM aktivit. Podle Haase a Haasové mají s touto sexuální aktivitou zkušenost zhruba 4 % mužů a žen. Název

Pro tuto praktiku existuje celá řada názvů. Mezi používané patří například pissing, zkráceně piss, pocházející z anglického slovesa piss, tj. močit. Označuje se i jako urolagnie, což pochází z řeckých slov ούρο (ouro, tj. moč) a λαγνεία (lagneia, tj. touha, chtíč) či urofilie, což pochází z řeckých slov ούρο (ouro, tj. moč) a φιλια (filia, tj. láska, náklonnost). Mezi slangová pojmenování, používaná pro tuto praktiku někdy jejími vyznavači, patří například zlatá sprška, zlatý déšť, šampaňské či vodní sporty. Historie

Jedním z urofilů měl být za dob Římské říše samotný císař Tiberius. Byl známý tím, že svým „obětem“ doléval víno, přičemž jim však podvázal močovou trubici, aby jim zabránil v močení. Když to již dotyční nemohli vydržet, tak trubici uvolnil a ukájel se pohledem na močící osobu. V minulosti (dnes se již moc nepoužívá) byla v homosexuální komunitě vyjadřována inklinace k pissingu, v rámci tzv. hanky code („kapesníkového kódu“), prostřednictvím žlutého šátku.

V některých zemích je propagování, publikování či podporování této praktiky trestným činem. Patří mezi ně například Nový Zéland, kde je za takové jednání možné udělit trest až deseti let odnětí svobody. Varianty

Existuje celá řada způsobů provedení této praktiky, u nichž závisí na individuální preferenci. V případě kontaktní formy se většinou rozlišuje aktivní a pasivní účastník (též přijímající a dávající).[8] Může tak jít o močení na sexuálního partnera, a to na libovolnou část těla (hruď, prsa, genitálie, obličej), či do tělních otvorů a dutin (pochva, ústa, konečník). Pokud je moč zároveň konzumována, hovoří se o urofagii. Sexuální vzrušení může vyvolávat vůně moči, její teplota či nečistota s praktikou spojená. Bývá provozována často během pohlavního styku či ve vaně nebo sprše. Vzrušující může být i jen pohled na močící osobu

V případě nekontaktní formy se mezi příklady řadí třeba pomočení se (přičemž může být dotyčný oblečen) a k sexuálnímu vzrušení může vést i jen pozorování partnera při močení, či vůně moči.

Praktika bývá často součástí BDSM aktivit, a to jako forma ponížení. Může sloužit masochistickým i sadistickým účelům (S/M); v prvním případě na sebe dotyčný nechá močit sexuálním partnerem a v druhém případě močí na sexuálního partnera. Polykání moči dominantního partnera v rámci této praktiky je projevem podřízenosti a fyzické a citové náklonnosti.

Existují rovněž speciální kluby pro vyznavače této praktiky, kteří v nich na sebe vzájemně močí nebo pijí moč. Některé BDSM kluby nabízejí takzvané toaletní služby (toilet service). Při té si klient lehne na záda, je připoután a k hlavě je mu umístěno toaletní sedadlo. Následně jej pro vykonání potřeby využije jedna či více žen, jejichž moč proudí přímo do úst klienta. Rizika

Z hygienicko-epidemiologického hlediska nepředstavuje moč zdravého člověka pro svou sterilitu problém. Podle urologa MUDr. Jandáka tak při pissingu „nehrozí přímé nakažení sexuálně přenosnými chorobami, ať už jde o virus HIV, kapavku či syfilis“. U jedinců s nezdravou či velmi citlivou pokožkou může dojít při kontaktu s močí k jejímu podráždění.

Moč je pro své složení a vlastnosti po staletí využívána k různým účelům. Galové ji používali k bělení zubů, příslušnice francouzské aristokracie se v ní koupaly pro zjemnění své pokožky, je možné ji využít k dezinfekci rány a v armádách je pití moči vyučováno jako jedna z technik přežití. Její požívání je kromě toho základem alternativní léčební metody známé jako urinoterapie. V umění a kultuře

V literatuře je pomočení, v erotickém významu, popsáno například v knize 120 dnů Sodomy od Markýze de Sade. Naopak v neerotickém významu, jako symbol ponížení, je pomočení oběti znásilnění zmíněno v knize …a je čas zabíjet od Johna Grishama, která byla adaptována ve snímek Čas zabíjet režiséra Joela Schumachera z roku 1996. Explicitně je pissing znázorněn například ve filmu Pepi, Luci, Bom y otras chicas del montón režiséra Pedra Almodóvara z roku 1980. V seriálu Sex ve městě naopak Bill (John Slattery) žádá hlavní hrdinku Carrie (Sarah Jessica Parker), aby jej pomočila. Pomočení předmětu, jako symbol dominance, se objevilo například v seriálu Dr. House.

V hudbě lze nalézt odkazy například v písni „Aren’t You a Little Pervert Too“ německé powermetalové skupiny Edguy, „Bobby Brown (Goes Down)“ amerického zpěváka Franka Zappy či „Golden Showers“ americké heavymetalové skupiny The Mentors.

*zdroj Wikipedie