Erotická masáž

Erotická masáž je použití masážních technik pro erotické účely. Na rozdíl od klasické masáže je zde hlavním cílem navodit pohlavní vzrušení. Tato masáž nejčastěji slouží jako předehra k samotnému pohlavnímu aktu.

Erotická masáž se ve většině případů neprovádí s ručníkem kolem pasu, jak je tomu zvykem při normální masáži, nýbrž když je masírovaná osoba nahá. Hlavním zájmem masírující osoby jsou oblasti kolem slabin a intimní části těla, které by při léčebné masáži zůstaly nedotčeny. Erotická masáž je také nabízena jako služba v některých masážních salónech (neplést se salóny zaměřenými jen a pouze na léčebné masáže), v tomto případě je masáž považována za formu sexu. V mnoha případech slouží tato masáž jen jako zástěrka pro prostituci. Historie erotické masáže

Erotická masáž neboli smyslná masáž, je použití masážních technik k dosažení nebo zvýšení sexuálního vzrušení v erotogenních zónách těla. Erotické masáže byly velmi dlouhou dobu používány pro léčebné účely. Dnes se erotická masáž používá mezi páry jako součást milování, ať již jako předehra nebo jako finální sexuální akt. Použití v medicíně

V západním lékařství se u žen používala masáž genitálu k vyvolání orgasmu, kterou praktikoval lékař nebo porodní asistentka. Jednalo se o standardní léčbu ženské hysterie běžné až chronické. V roce 1653, Pieter van Foreest doporučoval techniku ​​pohlavní masáže pro nemoc s názvem „Nemocné lůno“, pro navození orgasmu u žen. Takové případy byly docela ziskové pro lékaře, protože pacienti byli bez rizika smrti, ale potřebovali neustálou péči. Nicméně, vaginální masážní postup (obecně se nazýval „pánevní masáž“) byl pro lékaře dlouhý a časově náročný. Technika byla obtížná a mohla trvat několik hodin, aby bylo u žen dosaženo orgasmu.

Řešením byl vynález masážních přístrojů, které zkrátili léčbu z hodin na minuty, kdy již nebylo zapotřebí porodní asistentky ani lékaře. Již na přelomu století, byly v Bathu k dispozici vodoléčebné prostředky. Do poloviny 19. století byly populární u mnoha důležitých koupališť v Evropě a v Americe. V roce 1870 byl již lékařům k dispozici vibrátor s vlastním pohonem. V roce 1873 byl první elektromechanický vibrátor použit ve Francii k léčbě hysterie.

Na přelomu století, rozšířením elektřiny do domácností se dostal vibrátor do domácností. Jednalo se tak o levnější léčbu v soukromí vlastního domova a pochopitelně se vibrátor stal populárním domácím spotřebičem. Ve skutečnosti byl vibrátor na trhu dříve před ostatními domácími spotřebiči: devět let před elektrickým vysavačem a 10 let před elektrickou žehličkou. Hlavní oblasti masáže

Erotické masáže se obvykle provádí v erotogenních zónách, k dosažení nebo zvýšení sexuálního vzrušení . V případě žen jsou dvě klíčové oblasti, prsa a stydké kosti. V případě mužů jsou ústředním tématem genitálie. Sexuální terapie

Erotické masáže mohou být použity jako sexuální terapie, která je prostředkem k povzbuzení libida nebo ke zvýšení schopnosti člověka, pozitivně reagovat na smyslové podněty. V některých případech může být erotická masáž forma předehry bez sexuálního uspokojení , které je určeno ke zvýšení citlivosti jednotlivce.

V ostatních případech může být erotická masáž použita odborně k pomoci mužům, s řešením problému předčasné ejakulace. Používané metody mohou naučit příjemce uvolnit svalstvo své pánve a tím prodloužit vzrušení a zvýšit tak potěšení. Sexuální masáže

Masáže, které jsou někdy popisovány jako erotické masáže, jsou ve skutečnosti sexuální masáží. Ty mohou být poskytovány v zařízeních, které si říkají masážní salony, ale ve skutečnosti poskytují sexuální služby. V takových případech je obvyklá dlouhá forma masáže, jejíž účelem je dosažení orgasmu, a to prostřednictvím handjobu, orálního sexu nebo pohlavním stykem.

Výraz „šťastný konec“ (happy ending) je hovorový termín pro praxi masérky nabízející sexuální uvolnění klientovi. V roce 2009 byl natočen dokumentární film „Šťastný konec?“ o asijských masážních salonech v Rhode Island. Film se zaměřuje na kompletní servis masážních salonů.

*zdroj Wikipedie